Dnes, když to mělo štěstí, se mu pokazilo auto a musel jet metrem.
Nenáviděl hodinu chodit do podzemí s obrovským davem lidí.
Všichni v metru mu připadali mrzutí a rozhořčení.
Autem byl uvolněnější. Ale nedalo se nic dělat. Metro je metro.
Maxim šel dolů a prošel podchodem.
U zdi uviděl dívku.
Zastavil se a podíval se pozorně.
Na její tváři bylo něco povědomého. Ale kdo to byl, nemohl si vzpomenout.
A najednou ho to zasáhlo: Máša? Jsi to ty?
Dívka vzhlédla a poznala Maxima trochu rozpačitě.
Proč tu sedíš, Mášo, co se stalo?
Maxim běžel k dívce a zvedl ji z podlahy: Už je to dlouho, Mášo, a jsem tak rád, že tě vidím, ale jak jsi mohla být taková?
Dívka plakala a její hlava padla na chlapovo rameno.
Pečený bůček: Křupavá pochoutka pro každou příležitost
Proč se Abba rozpadla: Příběh legendárního švédského kvarteta
"Jako plyšová hračka": nejmenší pudl na světě
"Nejohrozivější zvířata na Zemi": Medvědi, lvi a tygři se třesou v křoví ze strachu
- Max, ahoj, - vzlykala dívka. - Stydím se, že žebrám, a hlavně se stydím, že jsi mě tu viděl, a obávám se, že teď může přijít…
- Kdo může přijít, Mášo, koho se bojíš?
- Jmenuje se Vlád, je tu nejstarší, přijde a zkontroluje, zda je vše na svém místě, a sbírá poctu.
- Takže, Mášo, pojďme do nedaleké kavárny, dáme si kávu a všechno mi řekneš. Jak hezké, že se mi dnes pokazilo auto, jinak bych tě nikdy neviděl. A neboj se tento Vláda, jedno volání na mého strýce a on se vyhne této čtvrti.
Šli do kavárny.
Maxim podpíral Mášu za rameno.
Neviděli se asi osm let od střední školy. Byli to spolužáci, seděli u stejného stolu a byli romanticky zapletení, téměř se vzali. Ale jejich cesty se bohužel rozcházely.
Maxovi rodiče byli neústupně proti Máši kvůli jejímu původu. Byla dcerou pijící matky a neměli vůbec žádného otce.
A pak tu nebyla žádná matka, jedna stará babička. Žili ve skromném domě na okraji osady. Jeho rodiče vzali Maxima do hlavního města hned po škole a od té doby od Máši neslyšel.
Zpočátku se v mládí trochu bál, že se rozejde se svou první láskou, ale pak to všechno nějak vyhořelo, noví přátelé, velké město, hezké dívky.
Tak mu Máša unikla z mysli. A pak ji viděl na přechodu pro chodce a okamžitě ji poznal.
- Poslouchej, Mášo, a pojďme ke mně, zůstaneš tam pár dní, uklidíš se, a pak ti najdeme práci, ale neopustím bývalého spolužák, a dokonce i jeho první láska.
- Maxime, necítím se dobře. Pravděpodobně už máš rodinu?
- Nemám, jsem volný jako orel na obloze. Mám kariéru, bydlím s rodiči. Postavili jsme dům na okraji města, takže je tu místo pro tebe.
- Nevadilo by to tvé matce?
- Maminka je můj nejlepší přítel, dokonce tě ráda uvidí. Neboj se, najdeme ti práci a slušné místo k životu, - Maxim objal Mášu a políbil ji na tvář.
Maxim zavolal taxík a přivedl Mášu domů.
Jeho matka byla trochu překvapená.
Přirozeně si pamatovala Mášu.
Angelina Fiodorovna před deseti lety odvezla svého syna z té vesnické dívky a tady byl znovu s ní.
Před Mášou svému synovi nic neřekla. Ale večer, když dívka usnula, vyslýchala její matka syna: Synu, proč jsi do domu přivedl bezdomovkyni? Co když je nakažlivá nebo nemocná?
- Mami, když jsem dnes viděl Mášu, skoro mi přišlo špatně, bylo mi jí tak líto, že je to prakticky sirotek.
- Jakému sirotku, Maxime, je jí 25 let, je to dospělá žena a dokáže se o sebe postarat. Musí mít manžela a děti, že?
- Nemá nikoho. To stačí, mami, zůstane tu s námi týden, pomůžu jí najít práci a už ji neuvidíš. Dobře, mami?
- Dobře, je to dohoda, synu. Eh, Maximko, využiješ mé laskavosti. Dobře, nech ji žít, ale za týden bude pryč. Mimochodem, zavolals Karině? Její matka byla včera u mě doma a řekl, že Karině chybíš. Synu, je čas, aby ses oženil, a tato dívka pochází z bohaté rodiny.
- Mami, ty zase se svou Karinou, vůbec se mi nelíbí, víš, je hloupá, má v hlavě jen Gucci a Louise Vuittona, její bohatství pro ni zjevně není dobré, úplně ztemnělo, - Max zasmál se, políbil matku na tvář a odešel z místnosti.
Sama Angelina Fiodorovna si uvědomila, že Karina není nejchytřejší dívka na světě, ale její rodina byla opravdu pohádkově bohatá.
Její otec si velmi vážil Angelinina manžela a nebyl proti sňatku, ale Maxim vzdoroval s tím, že je pro něj příliš brzy a že nemá rád Karinu. A pak tu byl ten zadek. Jaké špatné načasování. Musíme se jí pokusit zbavit co nejdříve.
Uplynulo několik dní. Máša Maximovi nic neřekla a jednoho rána odešla z domova. Angelina Fiodorovna se podívala z okna, ne, nemůže zastavit Mášu, protože svět je krutý a přežívají zde jen ti nejsilnější, nejbohatší a nejúspěšnější.
Když se Maxim vrátil z práce, jeho matka mu řekla, že Máša byla nadobro pryč: Jak je pryč, mami, dnes jsme s ní měli jít do divadla, dokonce jsem si koupil lístky.
- Synu, rozumí všemu, co ti brání, jen chtěla přijít domů a já jsem s ní vážně mluvil a řekl jí o Karině.
- Mami, ale jak jsi mohla?
Maxim byl velmi rozrušený, jeho matka nevěděla, že on a Máša už měli vztah, nejen přátelství, ale i ten nejromantičtější.
- Jak mohla odejít? - Maxim byl na Mášu dokonce trochu naštvaný. - Jen tak vzlétla a utekla, poslouchala příběhy o Karině.
A protože by to mělo štěstí, Máša neměla telefon.
- Jak ji teď najdu?
Uplynuly dva roky.
Maxim se už dávno smířil s tím, že Máša chyběla.
Vynaložil velké úsilí, aby ji našel, ale bylo to všechno k ničemu.
A pak si jednoho dne poranil nohu na kole a šel do nemocnice ošetřit ránu.
Když vstoupil do oddělení, nemohl uvěřit vlastním očím - před ním stála Máša: Mášo, můj bože, našel jsem tě.
Maxim k ní přiběhl a objal ji.
- Ticho, nekřič, - Máša se podívala na Maxima a usmála se.
- Jak jsi mě mohla opustit? Věřila nesmyslu o Karině. Miluji tě, víš, jen ty, - a Maxim objal Mášu ještě silněji.
- Max, nebudeš moc nadávat, když ti řeknu malé tajemství?
- Ne, samozřejmě, jak na tebe mohu přísahat?
- Je mi líto, že jsem nepsal a nevolal, ale myslel jsem si, že mě nepotřebuješ. Ty a já máme dceru, tvou dceru, Maxime.
- Co tím myslíš? Nerozumím ničemu. Jaká dcera?
Maxim pohlédl na Mášu omámenýma očima.
- Naše vlastní dcera, Alice, je jí jeden a tři měsíce, teď je z ní velká dívka, dokonce pobíhá, jste právě včas, opravdu potřebuje svého otce. Když jsem tě opustila, za dva týdny jsem zjistil, že jsem těhotná.
- Tak to je, Maxim, myslela jsem si, že ji vychovám sama, ani jsem nepomyslela na potrat, protože jsem tě milovala celý život.
- Mášo, víš, kdo jsi? - Max si vzal vydechněte od štěstí. - Jsi moje budoucí manželka, jsi moje oblíbená, kde je moje dcera, pojďme brzy?
- Počkej, noha musí být ošetřena, šílená, dokončím směnu a pojďme.
Dívali se na sebe, usmívali se a neviděli kolem sebe nikoho. Nyní byli konečně spolu a šíleně šťastní, protože se navzájem milovali navzdory rozchodu a zkouškám osudu.
Zdroj: feiky.net
Dříve jsme psali: Když žena otěhotněla potřetí, lékaři ji ujistili, že dvojčata rozhodně nebudou: Rodina se třemi dvojčaty
Připomínáme: "Nebyl jsem dobrý manžel a otec": Jackie Chan. Podvádění své manželky a nemanželská dcera