"Nechci už vidět svou matku ve svém domě, ale ona to nedokáže pochopit”

Lucie má manžela a dvě děti a jejich byt je 3+1, polovina je matčina. Přenechala ji dceři, když si vzala muže a nastěhovala se k němu. Teď on už není a ona se vrátí.

– Samozřejmě, jak se říká o mrtvých, nebo dobré, nebo nic. Ale ten chlap byl prostě nesnesitelný. Nesnášel nás, moje děti, vždy chodil naštvaný. A matka vždycky ho zbožňovala, všechno, co řekl, udělala, dokonce jí na své narozeniny zakázal vídat svá vnoučata. Maximálně ji mohl pustit k nám, a to ve velmi vzácných případech. Nechápu, jak si taková ženská mohla vybrat tohoto podivína.

Měl dokonce dospělé syny a vnoučata a říká, že je nechce všechny znát. Není jasné jak, ale moje matka s ním žila 16 let až do jeho smrti. Bydleli jsme za městem, maminka se vždycky starala o dům.

- Pokud k nám šla s dárky, pak nepřinesla více než dvě okurky a pár jablek. Zdá se mi, že prostě krást musela.

Výsledkem bylo, že svůj sňatek neformalizovali, jen pár let před svou smrtí převedl ten muž veškerý majetek na mou matku. A auto a peníze, které investoval, dům jí také zůstal. Řekl, že to všechno bude muset monitorovat a že jeho parchantským dětem nepřipadne ani centimetr půdy, ani cent.

Moje matka je usmířila, a ten se rozhodl:

– Přesto jim dům nechám, ne nadarmo jsme pro ně s maminkou pracovaly.

Nestihl přepsat závěť a to všechno zůstalo matce Lucie.

Ale teď, když je čas vzít jí majetek, to rozhodně odmítá. Ať si jeho děti vezmou všechno! Taková byla touha její muže. A přišla s důmyslným plánem, jak všechny věci jednoduše vzít a přinést s sebou k nám. Možná jeho synové něco dají na počest mé pomoci, jinak ať to vezme každý. Vůbec ji nezajímá, že se o něj starala 16 let a těsně před jeho smrtí také usmířila jejich rodinu. Co mám teď dělat? Kam ji umístit? Proč neodejde bydlet jinam?

PSALI JSME: "KAMARÁDKA MI ZAVOLALA, ŽE CHCE PŘIJET A UBYTOVAT SE V NAŠEM HOTELU. ŘEKLA JSEM JÍ, ŽE JE TO MOŽNÉ JEN NA DVA DNY, ALE NECHTĚLA TO POCHOPIT"

PŘIPOMÍNÁME: LÉKAŘ ZDRAVOTNÍ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY OHLEDAL DÍVKU, KDYŽ NA DVEŘE ZAKLEPAL ŘIDIČ