Podařilo se mi pohodlně uspořádat život, nakoupit potřebné věci, byt jsem také vybírala v pohodlné čtvrtí, aby vše bylo blízko. Takže domácí záležitosti mi dělají jen radost, díky všem pomocníkům. Nepoflakuji se na internetu, takže vše stíhám, dost spím a užívám si nejšťastnější dny svého života.
A můj manžel začal mi vyčítat to, že nemám prací, protože podle něj se příliš energická na to, abych si našla ještě i práci.
Dívám se na něj a nepoznávám toho člověka, co mu jako je? V dnešní době potřebuje dítě maminku nablízku, to je přeci normální. Vždyť já kojím, jak tedy může jít do práce? Ale manžel se jen odmávnut, a řekl, že mléko se dá odsát a zamrazit a tchýně si s dítětem poradí, když je tak klidné.
Znovu jsem mu řekla, že po porodu jsem se ani nevzpamatoval, ať se vzpamatuje. A mražené mléko není prso matky, není to jen o jídle, je to psychologické spojení. Babičky jsou sice skvělé, ale neměly by nahrazovat matku.
Manžel pokrčil rameny a řekl, ať tedy pracují z domova.
Z nějakého důvodu nevidí, že jsem úplně převzala starostí doma. Manžel se jen holí sám, on ani neví, kam dát špinavé ponožky, neumí si ohřát jídlo. To, že nefňukám, neznamená, že nejsem unavená. Prostě jsem si zvykla, že od něj nemusím čekat pomoci.
Chápu, že se bojí, že najednou nebude dost peněz, najednou se něco stane. Mně samotné práci na poloviční úvazek nevadí, ale dítě ještě samo nesedí, o jaké práci můžeme mluvit? A co bude dál, až bude méně spát?
PSALI JSME: "JE ZÁVISLÁ NA NÁHRADNÍM MATEŘSTVÍ": ŽENA PORODILA PĚT DĚTÍ NEPLODNÝM PÁRŮM ZDARMA
PŘIPOMÍNÁME: SESTRY-DVOJČATA SE SETKALY V SUPERMARKETU A DOZVĚDĚLY SE O VZÁJEMNÉ EXISTENCI