Příběh ze života: "Jsme rodina, máme všechno společné. Budu bydlet ve městě s váma, nechci domů," řekla teta z vesnice

Kdysi jsem bydlela v malé vesnici, kde samozřejmě žili i moje příbuzni. Ale my s manželem jsme se rozhodli, že se chceme odstěhovat do města.

Bydlení si nejprve pronajali, pak si vzali hypotéku. Snažili jsme se zaplatit dříve, aby se snížila platba za měsíc, když nás banka přestala otravovat, otěhotněla jsem.

Samozřejmě jsme neopustili příbuzné, jsme v kontaktu. Náš způsob života je také venkovský, snažíme se dělat zásoby, a zbytečně nevyhazovat peníze. Maminka mě naučila být dobrou hospodyňkou. Pokud se příbuzným něco stane, vždy si u nás najdou místo, a my pomůžeme řešit problémy.

Ale moje jedna teta se rozhodla, že žít na vesnici je jeden velký problém.

Přišla, ptá se:

- Zdržela bych se u vás na nějakou dobu, pokud vám to nevadí? Chci si najít práci ve městě, a jakmile dostanu výplatu, tak si najdu bydlení. Dům zatím stále prodávám.

Přijela naše teta, přivezla vesnické různé dobroty, první den byl nádherný. A pak jsem se jen divila.

První týden, teta jen spala a jedla. Občas jsem se šla projít, ale pořad tvrdila:

- Čekejte na lékařskou prohlídku, měli by mi zavolat.

Všichni už pochopili: buď ji podvedli, nebo ji odmítli a teta začala chodit na pohovory. Ale všechno se jí nelíbílo.

- Učit se na kurzech? To určitě, ať si mě nejprve zaměstnají.
- Složit test ? To určitě, tak na co jsem se tedy na střední učila?
- Přijet? Zaplatí mi taxík?

Sedí doma, je si jí a spí.
Koukám, že se z obývacího pokoje najednou přestěhovala do dětského pokoje a věci dcerky odnesla do obývacího pokoje.

- Jsem dospělá žena, potřebuji vlastní pokoj!
- Teto, dcera je tady doma a vy jste na návštěvě!
- Nikdo nepotřebuje-e-e-e... — zaplakala najednou. Byla jsem z toho úplně mimo.

A od tety už to frčelo: pokoj mohli ji dát hned, dítě špatně vychováváme. A o jíme špatné věci. A vdaná jsem za kohokoli...
Když jsem jí řekla, ať všechno vrátí, jak bylo, a pak si sbalí věci, teta najednou řekla milované neteří:

- Ty jsi ale mrcha!

Pak manžel nečekal, až si sbalí věci. Del její věci na schody a bylo to. Příbuzní jsou rozhořčeni tím, že jste vyhodili staršího člověka na ulici, ale s usazováním tety u sebe nespěchají. Ví snad něco?

PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "KDYBYCH V MLÁDÍ VĚDĚLA O NEVĚŘE SVÉHO MANŽELA, ODEŠLA BYCH"

PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "NECHÁPU SVOU KAMARÁDKU. ODSOUDILA SVOU MATKU ZA OSOBNÍ ŽIVOT"