Dali jsme si kávu, vzpomínali na naše školní dny. Naše holky se už dávno vdaly, všechny mají děti.
- To jen já jsem zůstala sama, - řekla smutně Karolína.
Ptal jsem se, jak se to mohlo stát.
Karolina se zamyslela a pak řekla, že sama neví, jak se to stalo. Ženichů měla vždy s přebytkem, ale po celou dobu se zdálo, že se objeví někdo ještě lepší.
Dívka si nevšimla, že uběhlo dvacet let a je stále sama. Teď už krása není taková jako bývala a muži už nejsou tak vytrvalí jako dříve.
Řekl jsem jí, že se určitě setká se svou spřízněnou duší a my jsme se rozešli.
Celou cestu domů jsem přemýšlel, jak těžké je žít krásným lidem. Vždyť jsou v zajetí své krásy. Nejprve bez jakéhokoli úsilí dostanou hodně pozornosti od opačného pohlaví. Pak si zvyknou na svou popularitu a poptávku. Věří, že si opravdu zaslouží něco víc, začínají nadhodnocovat své vlastní požadavky. Přebírají jednoho kandidáta za druhým a nemohou se rozhodnout.
A pak si všimnou v zrcadle, že krása začala vadnout, ale nemohou se s tím vyrovnat. Nakonec zůstávají sami. O samotě to může být také zajímavé: cestování, restaurace, koncerty, setkání s přáteli. Teprve dříve nebo později přijde pochopení, že v tom štěstí není.
"Uplynuly tři měsíce ode dne, kdy moje matka opustila tento svět. Teď se objevil její nestydatý syn"
Max řekl své matce, že rodiče jeho přítelkyně už dávno nejsou na tomto světě, a měla by s nimi žít. Ale jeden telefonát všechno vyřešil
"Oči-zrcadlo duše": co může říct pohled člověka
"Nejohrozivější zvířata na Zemi": Medvědi, lvi a tygři se třesou v křoví ze strachu
PSALI JSME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "KDYBYCH MĚLA KDE BYDLET, HNED BYCH ODEŠLA OD MANŽELA"
PŘIPOMÍNÁME: PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA: "VYHNALA JSEM TCHYNI Z NAŠEHO DOMU. MANŽEL ANI SLOVO NEŘEKL"