Podle veterinářů jí bylo osm let. Lidé, kteří našli kočku na ulici, ji dali do útulku pro zvířata.
Ukázalo se, že kočka je velmi plachá. Kočka se vyhýbala očnímu kontaktu a bála se dotyků, nechtěla komunikovat.
Dobrovolníci chtěli, aby se její život zlepšil, a začali hledat na sociálních sítích ty, kteří o ní něco vědí nebo by jí mohli pomoci.
Díky pomoci zaměstnanců z jiného útulku se ukázalo, že kočka má mikročip. S jeho pomocí se bohužel nepodařilo kontaktovat majitele kočky. Ukázalo se jen jméno kisy — Simba.
Tato stydlivá kráska se neustále snažila schovat. A její oči byly tak smutné, co lidé chtěli plakat spolu s ní.
Těžce si zvykla na život v útulku, bála se hluku i dalších zvířat.
Pak se zaměstnanci útulku rozhodli vzít kočku do domu, protože předchozí majitelé o sobě nedali vědět. Byla naděje, že se kočka zvykne si na komunikaci s lidmi.
Proces šel velmi pomalu, ale smutná kočička si uvědomila, že jí nikdo neublíží. Postupně se začala zajímat o život kolem sebe, blížila se k novým majitelům.
Pečené vepřové s rýží "v jednom hrnci". Dobrou chuť
Pilaf: Jak připravit chutný pilaf. Jednoduchý a srozumitelný recept.
Děti přivezly matku do starého domku na vesnici bez jídla, a odjely: Po půl roce jí dcera zavolala
"Jako plyšová hračka": nejmenší pudl na světě
Kolik času kočka strávila na ulici, nikdo nevěděl, ale nikdy se nepokusila vyjít z domu. Nedívala se z okna, neběhala ke dveřím. Protože se Simba chovala dobře, bylo rozhodnuto, že jí najde stálé majitele.
V té době se o Simbu začala zajímat dívka.
Chelsea pochopila: smutná kočička prostě touží po vlastní rodině a domově. A tady se její sen splnil: kočka našla nové majitele. Teď si může odpočinout a už se ničeho nebát.
Zdroj: optim1stka.ru
Zdroj foto: optim1stka.ru