"Mami, celé mládí jsem seděl se svými sestrami, teď pomáhej mi ty. Dej výpověď v práci a hlídej dítě"

Je jí šestačtyřicet a má tři dcery. Jedna dospělá, pětadvacetiletá, je již sama vdaná a před půl rokem se stala matkou. Dvě mladší z druhého manželství – sedm a deset let. Eva své děti velmi miluje, ale přesto je ráda, že už nejsou miminka. Miminka jsou skvělá, ale... Eva se teprve nedávno po druhém „dvojitém“ dekretu vzpamatovala, šla do práce, ostříhala se, zhubla, zkrásněla, po dlouhé pauze pocítila chuť života ve společnosti.

A přestože má nízký plat, Eva je ráda být v týmu, s lidmi. Zdálo se, že i vztah s jejím manželem chytil druhý dech.

– Druhé mládí začalo! – ona se směje.

Ale najednou nastal problém. Velký.

Za výborných podmínek, ale co malé dítě? Je mu teprve šest měsíců...

Dcera nabízí Evě, aby toho nechala a seděla se svým vnukem.

– Bude to pro všechny lepší. Jsi babička, vychovala jsi své tři děti. Věřím ti...

– Tohle je tvoje dítě! – začala Eva. – Rozhodla jsi se ho porodit právě teď. Neradila jsi se se mnou. Proč bych se měla teď vzdávat toho, co je pro mě důležité?

– Taky ses se mnou neradila, když ses rozhodla porodit dvě děti za sebou! – odsekla náhle dcera. – Bylo mi patnáct, když se narodila moje sestra, a pak ještě jedna. Neustále jsi mě posílala, abych se s nimi procházela, žádala jsi mě, abych s nimi seděla doma a tak dále, a já tě neodmítla! Jsi na řadě!

Co dělat? Dát výpověď a hlídat vnuka? Zase plenky, dudlíky, kočárky... Zase sedět doma. Co na to řekne manžel?

Nikdo nikomu nic nedluží. Eva sama vychovávala své děti a všechny problémy řešila sama. Zasloužila si odpočinek.

Co myslíte?

PŘIPOMÍNÁME: „NEJEN, ŽE JSI MÍSTO SYNA PORODILA MI DCERU, ALE PŘINÉSLA JSI Z PORODNICE I OPUŠTĚNÉ DÍTĚ“

PSALI JSME: STALA JSEM SE "OTROKYNÍ ISAUROU" V DOMĚ SVÉ TCHYNĚ A NIČIM SI ZDRAVÍ PÉČÍ O SLEPICE