Bydlení v bytě tchyně je totiž nucené a dočasné opatření. Teď si šetříme na bydlení, takže není jak si pronajmout byt. Navíc jsem na mateřské dovolené a připravuji se na narození prvního dítěte.
Abych byla upřímná, už si jeden koupit můžeme, ale chceme dvoupokojový byt. Vzhledem k tomu, že v budoucnu plánujeme další dítě, nebude dostatek místa. Rozhodli jsme se tedy ještě trochu kopat.
Manželova matka donedávna neměla nic proti soužití. Na to, že u ní bydlíme, byla klidná a chovala se velmi pohostinně. Má velký byt - nikdo nikomu nepřekáží. Plně platíme za společný byt a nakupujeme potraviny.
Dva roky jsme bydleli v klidu v jejím bytě. Nikdy jsme proti nám neslyšeli žádné výtky.
Když jsem se dozvěděla o těhotenství, byla jsem velmi zmatená. Faktem je, že jsme dítě tak brzy neplánovali - chtěli jsme vyřešit otázku bydlení. Manžel mě však přesvědčil, že to spolu zvládneme. Jo a tchyně nás nevyhnala na ulici.
Když zjistila, že se brzy stane babičkou, její radost neznala mezí.
Jedno prohlásila, že musíme probrat výběr jména pro dítě.
Budoucí tchyně okamžitě ocenila byt snachy a rozhodla se, že může disponovat cizím bydlením
Levnější je chůvu pro dceru najmout, než brát s sebou tchyní na dovolenou
Zrušila rande, aby prověřila muže: Jak on na to reagoval
„Ne, nemůžeš vstoupit“: „Nezvaný host“ se dostal k domu
-Rozhodli jsme pojmenovat našeho syna Jakub, - řekla jsem manželově matce.
- To jméno se mi nelíbí. Jak se vám líbí David? tchyně byla pobouřena.
Tchýni jsem odpověděla, že dítěti tak říkat nebudeme. Ona si však stála za svým.
-Mami, nezačínej. Jsme rodiče, takže sami vybereme jméno pro dítě, - vstoupil do rozhovoru manžel.
- Co? Žiješ se mnou, tak budete jmenovat vnuka, jak vám říkám! - vyhrkla příbuzná.
Matka mého manžela nic nechce slyšet. Požaduje, abychom se zastavili u jména David. Ale nechceme se pod tím ohýbat. V nejhorším případě půjdeme ven. Nelíbí se nám její podivná pravidla.
Manžel si je jistý, že maminka nakonec rozmrzne a uklidní se. Jako by jí bylo jedno, jak se její vnuk jmenuje, když ho poprvé vezme do náruče. Ale nejsem si jistá. Musíme se připravit na jakýkoli výsledek, ale bude škoda, když se babička nebude chtít podílet na životě svého vnuka jen kvůli svým zásadám.
PŘIPOMÍNÁME: "BYDLÍME V MÉM BYTĚ, VŠECHNO PLATÍM JÁ. MANŽEL A TCHYNĚ JSOU ALE NESPOKOJENI S MOU PRACÍ“