Pracovala jsem tehdy jako učitelka, plat byl velmi malý, pomáhala mi jen maminka. Bývalý manžel žil nejprve u rodičů, později odjel do Anglie. Zůstal tam 20 let – neposlal ani korunu.
Jenže jeho rodiče, jako by se za syna cítili provinile, často vnuka na víkendy odváželi. Finančně mi nepomáhali, ale občas dávali dítěti dárky.
Můj syn po absolvování VŠ odjel studovat do zahraničí, zůstal tam 2 roky, dostal dobrou práci a zůstal tam. Nyní žije v USA, je ženatý, má syna.
Občas je navštěvuji, abych pomohla snaše s miminkem. Na rozdíl od svého otce pro mne můj syn udělal téměř vše: postavil dům, opravil ho a dům na mě zapsal. Všechno šlo dobře, dokud se před pár měsíci neobjevil můj bývalý manžel.
Nějak se dozvěděl, že mám dům, a přišel s prohlášením, že na něm má podíl, jelikož spolu máme syna.
Podle vzhledu jsem pochopil, že má vážné zdravotní problémy. S největší pravděpodobností potřebuje peníze a bydlení, protože v domě jeho rodičů už pro něj není místo.
Teď stojím před těžkým dilematem: na jednu stranu na nás zapomněl a vzpomněl si, jen když potřeboval pomoc; a na druhou stranu je mi ho jednoduše lidsky líto.
"Zatímco jsem byla nemocná, můj manžel a děti začali vypadat jako bezprizorní"
“Připrav se. Máma a bratr přijdou, budou rozdělovat tvůj byt”
Kde hledat štěstí pro ženu po padesátce: Odpověď Brigitte Bardotové
Proč se Abba rozpadla: Příběh legendárního švédského kvarteta
PSALI JSME: ŽENA POMOHLA HLADOVÉMU MLADÉMU BEZDOMOVCI. DOBRO SE K NÍ VRÁTILO O MNOHO LET POZDĚJI