Lucie je moje sestra. Je mladší než já. V pětadvaceti letech se stihla vdát. Nejprve si stěžovala, že její příbuzní nechtějí uspořádat velkolepou svatbu.
Mimochodem, tři roky předtím jsem se také vdála.
Pak mi dali dohromady peníze, abych si mohla vzít hypotéku na bydlení. Moje radost neznala mezí. Manželovi příbuzní také investovali a vzali jsme 2+1.
Ale příbuzní manželce mé sestry nic nepřidali. Tak je všichni pohoršovali, že žádná svatba, žádný byt. Seškrábali malý jednopokojový byt.
- Málo? Vydělejte více! Lucie a její manžel však raději okamžitě získali potomky.
V té době byly našemu synovi 2 roky. Vzhledem k tomu, že se narodil předčasně, došlo ke zdravotním problémům.
Když jsem byl propuštěna z nemocnice, máma si vzala dovolenou, protože jsem to psychicky i fyzicky těžko zvládala. A pak jsem se o syna kompletně starala sama.
"Uplynuly tři měsíce ode dne, kdy moje matka opustila tento svět. Teď se objevil její nestydatý syn"
Max řekl své matce, že rodiče jeho přítelkyně už dávno nejsou na tomto světě, a měla by s nimi žít. Ale jeden telefonát všechno vyřešil
V 68 vypadá na 20: Síť potěšila fotografie manželky Jackie Chana
"Tělo se zbláznilo, mléčné žlázy začaly rychle růst": Slečna s největšími prsy na světě se dostala do Guinessovy knihy rekordů
- Mám hroznou toxicitu! - stěžovala si mi sestra, - Ale nikdo se ani nebude zajímat o mé blaho, nikdo nepomůže uvařit večeři, nepůjde do obchodu! Ale i můj muž chce jíst.
- Lucii, - odpověděla jsem jí, - nejsi nemocná, to vše je v normálním rozmezí, každý si tím prošel. Proč by se kolem tvé postele měli tísnit příbuzní? Pokud je to opravdu špatné, jdi do nemocnice.
Moje sestra mě obvinila z bezcitnosti a zavěsila. Jako by nikdo na tomto světě nerodil před ní.
- Cítila jsem se tak špatně! - plakala mamince z porodnice, - Ani si neumím představit, co budu dělat, až nás propustí domů.
- Neboj se, vezmu si dva týdny volna. Pomůžu ti, - matka pak odpověděla.
Moje sestra byla propuštěna, moje matka, jak slíbila, byla s ní, pomáhala, učila. Porod plánovaný, bez komplikací, bez následků. A když jí matka řekla, že je čas vrátit se po 2 týdnech do práce, její sestra začala hysterčit:
- Ty mě chceš taky opustit! Sotva se můžu hýbat, a ty odcházíš? Marně jsem odmítala pomoc tchýně, slíbila, že zůstane po mém boku, dokud nezpevním. A ty jsi moje vlastní matka! Navíc máme dvě babičky! Ale nikdo se o mě nestará.
Matka byla unavená z jejích výčitek, vyděšená a odešla. Sestra mi začala říkat, babičky, tchyně. A pak se tvářila uraženě, že za ní její matka nepřišla s omluvami a žádostmi, aby se na její vnučku podívala. Po pár měsících mi sestra stále nebrala telefon z mého čísla. Volala jsem jí ze sousedova telefonu.
Uplynul měsíc a slyšeli jsme zvěsti, že Lucie a její dcera šly ke tchyni a její manžel zůstal v hlavním městě pracovat. Lucie s námi neudržuje vztahy. I když babička zemřela, volali jsme její tchýni. Dceři Lucie pak byly 2 roky.
- Nebudu na pohřbu. Jsem tu se svou malou dcerou, - odpověděla.
Poté přišla řada na uraženou matku. Od té doby spolu nejsou v kontaktu. Ale uplynuly další dva roky a ukázalo se, že manžel, kterého tak bezmyšlenkovitě nechala samotného, si našel milenku. A dokonce se chce rozvést. Laskavě přenechává byt své bývalé rodině.
Lucie v té době odešla z práce, aby zůstala déle se svou dcerou. A vztah bývalé tchyně k ní se zhoršil - Lucie nemůže žít s tím, kdo vychoval zrádce.
- Jsem zpět, - informuje mě sestra dekadentním hlasem do telefonu. Bez manžela, bez příbuzných, bez práce. Jak žít?
- Tak dej dceru do školky a jdi do práce.
Od té chvíle mě opět zařadila na černou listinu. Výsledkem je, že je stále doma. Zvládá žít z alimentů a dávek od tchyně, která neztrácí naději, že uvidí svou vnučku.
Dřív jsme psali:
„Je to cizí holka. Mysli na své dítě“
Natálie přišla o rodiče, když jí bylo deset. Proto se o její výchovu starala babička. Byla starší žena a vnučku držela pod přísnou kontrolou. Před devátou třídou vodila Natálii do školy a vyzvedávala ji po vyučování, aby se nezbláznila.
Natálie samozřejmě chtěla utéct a užít si svobodu. Dokonce se přihlásila do studia, aby kombinovala studium s prací a komunikovala s lidmi. Chtěla mít svůj příjem, stylově se oblékat a líčit se, protože to babička neschvalovala. Byla dokonce proti tomu, aby si vnučka barvila nehty.
V práci se Natálie seznámila s Vojtou. Pracoval v obchodě s potravinami. Svým charismatem Natálii okamžitě okouzlil. Začala s ním vztah. Těhotenství nebylo pro ni překvapením, což se o její babičce říct nedá. Stařenka netrvala na tom, aby udělala potrat. Chápala, že za to může i ona, protože se o vnučku příliš starala.
Natálie porodila dceru, ale její partner ji opustil. Ze školy neodešla. S pravnučkou si pohrávala babička, protože moc chtěla, aby vnučka měla vysokoškolské vzdělání. Kromě toho Natálie pracovala a zajišťovala rodinu. Když šla dcera do školky, potkala Natálie novou lásku.
Alex byl o šest let starší než ona, ale mladé mamince to nevadilo. Chtěla, aby její dcera měla otce a ona měla spolehlivý zadní vrátka. Jen maminka Alexe byla proti. Cizí dítě ji upřímně štvalo. Syn ji však neposlouchal a začal s Natálii vztah.
Tchýně se věčně zlobila na vnučku. Nelíbilo se jí, že syn utrácí za malou holku své peníze. Před svatbou s Natalií dával matce většinu peněz a každý měsíc ji vozil na dovolenou. S příchodem Natálii s dcerou se to určitě změnilo. Brzy se mladá rodina přestěhovala k babičce Natálii, protože žít s tchyní se stalo nesnesitelným.
Žena navíc otěhotněla podruhé a nechtěla být zbytečně nervózní. Když tchyně zjistila, že se jí brzy narodí vnouče, trochu se zklidnila, ale svůj postoj k Alence nezměnila. Po několika letech babička zemřela. Ve stejném roce se Alenka nastoupila na univerzitu. Dcera nedokázala nastoupit na bezplatný studium, takže Natalia musela každý rok platit velké množství peněz.
Pokud se rodina v prvních letech nějak vyrovnala, pak to bylo docela těsné. I Alena si sama přivydělávala a odkládala peníze na zaplacení jednoho semestru. Natalia vše zvážila a rozhodla se prodat chalupu zesnulé babičky. Ale Alex si toho nechtěl. A podpořila ho i jeho matka. Na cizí chalupu se totiž dostala a začala tam hospodařit.
Natálie se začala připravovat na rozvod. Tchyně si jen otírá ruce a čeká na tento okamžik. Ráda si vezme syna zpět, aby mohla znovu dostávat jeho peníze a nestresovat. Co má dělat, Natálie neví. Manžela miluje a jeho matčiny skandaly už nebaví. Opravdu chce, aby se dcera v klidu učila. A synovi na studium ještě stihnou našetřit.