Proto často sedím doma sama. Manželovi rodiče bydlí daleko, takže mi nemohou pomoci. A kromě toho pracují. Samozřejmě chápu, že tam můžu najít chůvu, která se o vaše dítě postará, ale moje dítě je stále příliš malé a stále se bojím nechat ho s cizí ženou.
Občas za mnou přijede kamarádka, ale i ona má svůj život a rodinu. Pak jsem požádala o pomoc matku. Pracovala jen večer a pak pár hodin, ale zase pracuje každý den, sedm dní v týdnu. A pak jednoho dne maminka souhlasila, že mi pomůže, řekla, že ráno přijde a se mnou a dítětem si sedne před prácí.
Byla jsem tehdy tak šťastná, ale moje štěstí bylo krátkodobé. Máma zavolala tentýž večer a řekla, že nebude moci přijít, protože jí to můj otec zakázal... Pak jsem zavolala tátovi a mluvila s ním. Dobře jsem věděla, že když jsem byl malá, máma pracovala na velmi dobré pozici a táta byl taxikář, proto se mnou seděl doma. A všechny tři roky, jsem byla doma s tátou.
Musíte si poradit sami. Navíc je vaše dítě ještě malé. Moc toho nepotřebuje. Až vyroste, pak se budeme bavit o pomoci. Když jsem s tebou seděl doma, nikoho jsem o pomoc nežádal. Slituj se nad matkou, ona celý život pracuje, potřebuje si odpočinout a ne sedět s tvým dítětem, - řekl mi otec.
Když mi rodiče vyprávěli o tom, jaká jsem byla jako dítě, spala jsem neustále, dali mi najíst a hned jsem usnula, nebyly se mnou žádné problémy. Ale moje dítě je neklidné, neustále pláče a je těžké ho uspat. Musím spát přerušovaně a často se budím a jdu k dítěti. A taková slova mého otce mě urážejí. Snažila jsem se mu vysvětlit, že všechny děti jsou jiné, ale on si pevně stojí za svým, když to zvládl, tak si poradím sama.
Moje matka nebyla proti tomu, aby mi pomohla, ale nechce dělat problémy se svým manželem a já jí tady naprosto rozumím. Ale také potřebuji pomoc a proč nemohu požádat o pomoc své blízké? Jediné, co mě uklidňuje, je myšlenka, že moje dítě roste a čím bude starší, tím méně problémů s ním bude. Ještě trochu a budu si moci najmout chůvu, která mi pomůže s hlídáním dítěte.
"Bojím se o budoucnost svého syna. Manžel má tři dědice a tchyně také tři syny"
Poté, co se Anežka dozvěděla, že si její manžel vzal půjčku za byt, aniž by s ní konzultoval, rozhodla se požádat o rozvod. Byla to poslední kapka
Příběh ze života: "V den výročí mě opustil manžel. Nechápu, proč to udělal"
"Husky plus Corgi, jezevčík plus ovčák": šlechtitelé ukázali nová plemena psů
Dřív jsme psali:
"Nemám chuť sedět se svým vnukem a dcera odmítá mi rozumět"
Ráno jsem se probudila a v 5 hodin mi přišla zpráva: „Mami, Nikita má vysokou teplotu, čekám tě v 7 hodin.“
Nebudu moci jít na procházku do parku, cvičit jógu, navštívit přátele a dívat se na seriál. Budu muset za vnukem, protože můj zeť a dcera potřebují jít do práce..
Stalo se to ve čtvrtek a v pátek jsem měla v plánu jít do divadla na hru, která nedávno vyšla a na kterou jsem stěží sehnala lístky. O víkendu mi volala dcera, ptala se, jak se mám, řekla jsem, že jsem zdravá. Hned odpověděla:
– Ja jsem se bála, že si budu muset vzít den volna. Mohu ti zítra objednat taxi?
Ale jde o to, že netoužím ošetřovat nemocného vnuka! Když dcera šla z dekretu do práce, bylo vnukovi sotva rok a půl. Z nějakého důvodu chce být hodnotným zaměstnancem, který nechodí často na nemocenskou. Okamžitě řekla řediteli:
– Nebojte se! Maminka je již v důchodu, takže pojištění pro případ nouze mám.
Vnuk často onemocní: jedna nemoc, pak druhá. A neustále mi volají, jako bych jim to dlužila. Jen přesto, že jsem již v důchodu a nechodím do práce, mám své záležitosti. A jsou důležité.
Nechci spát o něco déle nebo jít cvičit, abych si udržela zdraví? Tolik let jsem snila o tom, že si budu užívat sledování různých seriálů! Nemám na to nárok? Ráda navštěvuji přátele, procházím se lesem. Koneckonců dělám to, co miluji! Nemám chuť neustále trávit čas se svým vnukem!
– Dcero, teplota už mi klesla, ale stav není moc dobrý. Ještě bys si vzala nemocenskou a já bych si ještě trochu odpočinula.
– Mami! Mám tak obtížnou práci! Pokud někdo dokončí projekt místo mě, dostane cenu místo mě.
– Poslouchej, možná byste mohli najmout chůvu, jak vidíš, můj zdravotní stav mi nedovoluje běžet k tobě při prvním zavolání.
– Ale pořád sedíš doma, co ještě děláš? – přesvědčuje mě dcera.
Jak v takové situaci jednat? Hádat se s příbuznými a starat se o sebe? Ale dříve nebo později přijde okamžik, kdy bude potřebovat pomoc i starší žena. A pak bude mít dcera právo poradit jí, aby najala zdravotní sestru…