"Na stránkách sociálních sítí je starostlivou matkou a nejlepší dcerou, ale v životě je všechno úplně jinak"

Eva mluví o své kamarádce Libuše. Je také sestrou jejího manžela. Ta posledních pět let žije v zahraničí a pracuje tam.

Neteři je skoro třináct let, vychovávají ji prarodiče, ačkoli její matka žije a má se dobře.

Rodiče vždy milovali svou dceru více než svého syna. A litovali ji. Její život se ostatně nevyvíjel dobře. Před osmi lety ovdověla. Matka a otec jí proto pravidelně pomáhají s penězi a vším, co mohou.

A dva roky poté, co Libušin manžel zemřel, potkala bohatého cizince. Nejprve si spolu dopisovali, pak si ho vzala a odjela žít do zahraničí.

Rodiče byli šťastní, že jejich dcera našla své štěstí. Zároveň jim vadilo, že se s vnučkou nebudou moci často vídat. Byli však na omylu. Libuše neměla v plánu vzít s sebou dceru.

- Musím se usadit, ubytovat se, vyřídit si dokumenty a pak ji vezmu. Potřebuje učitele, chůvu.

Libuše pracuje jako fotografka. Zná své podnikání velmi dobře. Tak si rychle našla práci. Dokonce začala organizovat vlastní výstavy, dostává slušné peníze a účastní se soutěží. I když manžel ji kompletně zajišťuje.

Dcera vždy chtěla bydlet s matkou, naučila se jazyk té země, aby ji matka rychle vzala s sebou.

- Ale už si ji pět let nevyzvedla, - stěžuje si Eva. - Nejdřív byla zaneprázdněnost a teď ještě něco.

- Tak proč tam nepřestěhuje své rodiče? - Evina kamarádka nechápe. — Všude je nájemní bydlení a říkáš, že jejich dům je velký.

- Jen ona to nepotřebuje, vymýšlí si různé výmluvy, manžel to prý nechce. I když svými výdělky dokázala zajistit všechny. Jde jen o to, že Libuše nechce ztratit své pohodlí. Posílá peníze, občas volá a o všem ostatním rozhodujeme společně s jejími rodiči.

Před měsícem se Libuše konečně odhodlala navštívit rodiče a dceru. Dívka byla z příjezdu své matky tak šťastná. Myslela si, že s ní konečně odletí. Teprve když matka oznámila, že přiletěla jen na pět dní, dcera okamžitě propukla v pláč.

O rodičích mi Libuše řekla:
- Tak jim pomáhám penězi. Péče je již s vámi. Dcera vyrostla, není potřeba se o ni starat. No a co ty? Měli byste také pomoci.

- Považuješ třináctiletou holku za dospělou? - Eva je rozhořčená. - Zbláznila ses? Vždyť s ní musíme chodit do školy a řešit její problémy. A máme vlastní děti, hypotéku, práci – máme spoustu potíží. A tvoje dcera na tebe celé ty roky čekala.

- Ach jo, nerozesměj mě! - směje se Libuše. - Tak to máš na mysli! Pokud přestěhuji své rodiče a dceru, chcete uzavřít hypotéku s pomocí jejich bytu! A nepředstírejte, že jste svatí, kteří se údajně starají o své rodiče a neteř. Mimochodem, Evo, to je naše rodinná záležitost. Do toho ti nic není!

Tchyně se ji snaží chránit. Lituje, že jí manžel nedovoluje žít s dítětem. Myslím, že problém je v samotné Libuši. Má ráda volnost, nedostatek zodpovědnosti. Vše je v evropském stylu.

Kdo se chce bavit se starými lidmi? Je neustále na cestách. Dělá jen sliby. Tomu už ale nevěříme. Pak si najde nové výmluvy. Na Instagramu se přitom prezentuje jako ideální matka. Fuj! Pokrytec.