"Pustila jsem kamarádku do svého domu a velmi rychle jsem toho litovala"

Manžel ji vyhodil z domu. Neměla kam jít, a tak požádala, abych ji pustila do svého bytu, na pár měsíců. Ráda jsem ji přijala. Ze začátku to bylo super. Dlouho jsme si povídali, až do noci. Ondřej nebyl proti našemu posezení. Chápal, že pro mě je to úleva, protože za měsíc budu rodit, takže si nemůžu s nikým sednout, popovídat si.

Navíc mi pomáhala s hospodařením. Pak jsem si začala všímat, že vrhá jednoznačné pohledy směrem k mému manželovi. Snažila se ho dotknout. Zpočátku jsem si myslela, že za všechno mohou moje hormony, a to se mi prostě zdá. Postupem času se ale Alena začala chovat velmi arogantně a neslušně.

Chodila po bytě v průsvitném oblečení, krátkých šortkách a přiléhavých tílkách. Příroda ji odměnila krásnou postavou, takže jsem se bála, že se její postava bude líbit i mému manželovi. Jednoho dne jsem se probudila uprostřed noci, abych se napila vody. Dveře do kuchyně nebyly pevně zavřené a uslyšela jsem z nich hlas kamarádky.

Očividně flirtovala s mým manželem. První myšlenka byla, že odtud rychle uteču, abych neslyšela, jak to skončí. Ale najednou jsem slyšela hlasitý hlas manžela. Požádal, aby okamžitě si sbalila věci a odešla z našeho domu. Na závěr dodal, že miluje jen manželku a nikoho dalšího nepotřebuje.

Vydechla jsem s úlevou. Je hezké si uvědomit, že manžel miluje jen tebe a už se na nikoho nebude dívat. Ale po této příležitosti jsem neriskovala, a své rodinné štěstí střežila. Nikoho jiného jsem na návštěvu nezvala.

Dřív jsme psali:

“Byla jsem chůvou pro své vnoučata a stala se nepotřebnou svým dětem, volají jen o svátcích“

Lidské osudy jsou někdy propleteny tím nejpodivnějším způsobem.

Můžete strávit celý svůj život tím, že se budete snažit najít sami sebe v různých úspěších: v práci, cestování, sportu a nakonec. Ale až přijde ten věk, kdy bude celá hlava posetá šedými vlasy, kdo si na tebe pomyslí?

A hned neřeknete, o co jde: výchova, špatný přístup k vlastním dětem nebo obyčejná genetika. Koneckonců, bez ohledu na to, jak je to hořké, každý den vidíme osamělé, zbytečné staré lidi.

Moje děti mě teď opustily. Telefonujeme si asi jednou za měsíc. Možná ještě míň. Vychovávala jsem je sama: jejich otec neustále mizel na směny, prakticky byl pryč. Nějaké peníze samozřejmě byly, ale přesto by se dalo říci, že rodina byla neúplná.

To mě přimělo je příliš milovat. Dcera začala vozit kluky ještě na střední škole. Na žádnou z mých žádostí nereagovala. Pak odešla studovat do jiného města a já jsem prostě neměla právo jí cokoli říkat.

Syn je mladší. Bohužel z něj nevyšel pravý muž. Jako dítě ho kluci neustále uráželi kvůli jeho nadměrné váze. Když pak nastal čas dospívání, objevilo se mu akné a ještě víc se uzavřel. Dosud ale není zcela nezávislý. Alespoň se v práci našel: začal rozumět počítačům a teď vydělává slušné peníze.

Když už měl dítě, byla jsem znovu potřebná. Byla jsem požádán, abych hlídal svého vnuka, zatímco jeho rodiče vyřizovali své záležitosti. Snacha v jejich dvojici byla vždy jednička. V životě nepracovala ani den, jen se toulala po kosmetických salonech a scházela se s přáteli.

Nyní ale vnuk dospěl a byl přidělen do soukromé školy. A zase mě nepotřebovali. Nikdo nepřijde, nepřinese dárky a neutěšuje laskavým slovem.

Dcera se brzy vdala a hned porodila dvojčata. I bez ukončení studia na univerzitě se přestěhovala za manželem. Odešla ze školy, samozřejmě. Mluvíme si po telefonu, ale přichází velmi zřídka. A vždy bez dětí. Svá vnoučata jsem viděla jen na fotkách na sociálních sítích.

Finančně život mé dcery není tak růžový, ale je bojovnice a dělá vše pro to, aby bylo rodině dobře. Manžela už nemá ráda.

Jsem už stará. Těžko zvládám domácí práce a o úklidu není co mluvit. Nikdo není, kdo by pomohl odnést nákup z obchodu. Penze je velmi malá. Děti nepomáhají, i když potřebuji velmi málo.

Nedávno jsem náhodou šla vyklepávat koberce. No, spadla jsem ze schodů. Zlomila jsem si nohu. Takže mě tenkrát kluci viděli ze dvora, pomohli mi vstát a dostat se do bytu. Teď občas přijdou na návštěvu, přinesou něco z domova.