“Chtěli jsme dát dárek naší dceři, ale rozhodli jsme se počkat. Nevěříme svému zeťovi”

Udělali jsme tam dobrou rekonstrukci a bohatě to zařídili. Jen takový dárek zatím nepotřebuje. Nevěříme svému zeťovi.

Jsem dlouho vdaná. Můj manžel je skvělý. Pracovitý a ambiciózní. A to s věkem nezmizelo. Jsem mu moc vděčná, že takový je a může nám zajistit dobrý život.

Tyto snahy nebyly marné. Nyní jsme vlastníky tří apartmánů s rekonstrukcí evropské kvality. Některé věci jsou v depozitu. Část se točí kolem byznysu.

Jsme již v důchodovém věku, ale manžel nadále pracuje. Nemůže to být jinak. Jsem důchodkyně, ale aktivně se o sebe starám: fitness, plavání, zumba. Návštěva kosmetického salonu je nutností. Pleť obličeje a těla v mém věku vyžaduje speciální péči.

Moje dcera Eva je od dětství zvyklá na dobré podmínky. Myslela jsem si, že určitě musí vstřebat naši atmosféru a zásady života, aby nikdy nepřistoupila na nejhorší. Ale mýlila jsem se.

Obvykle dívky hledají muže, jako je jejich otec. Ale vyvolený naší Evy vůbec není můj František. Dlouho jsem nemohla uvěřit, že si někoho takového může vzít. Jejich manželství je již čtyři roky staré. Během této doby se jim narodil chlapec Kubík. Mám ho ráda. Ale stále nemohu přijmout svého zetě. A jak je možné přijmout lenocha?

Byla jsem si jistá, že moje dcera je chytrá dívka a najde si vhodného manžela. Naše naděje ale nesplnily. Do jejich vztahu jsme nezasahovaly. Je to její volba, ať si uvědomí své chyby.

Před uzavřením jejich manželství se nám podařilo uvést byt do rezidenční podoby. Dětský pokoj nebyl vyzdoben. Mysleli jsme, že ještě bude čas.

Téměř okamžitě po matričním úřadě zeť odešel a strávil šest měsíců na krku dcery. Předstíral, že hledá a jde na pohovor. Ale vždycky bylo něco špatně. Dcera se ho neustále zastávala, přesvědčovala mě, že je to starostlivý manžel, ale na práci má smůlu. Otec jí věřil a snažil se ve své práci toho chlapa zaměstnat.

O šest měsíců později za mnou dcera přišla s prosbou o nějaké peníze na zaplacení nájmu. Byla jsem šokována. Koneckonců, plat mého zetě mu umožňoval nejen platit za bydlení a jídlo, ale také šetřit.

Ukázalo se, že před měsícem skončil, protože musel ve volný den pracovat přesčas. A on, jak víte, si chtěl odpočinout.

Není jasné, co s ní Eva pod jeho vlivem dokáže udělat. Takže je lepší to nechat byt stát. Nikdy nevíte, možná přijde k rozumu, pak pro ni bude bydlení to pravé. Nebo to dáme vnukovi.

Dřív jsme psali:

"Vzala jsem manželovi dárek, který jsem mu dala. Uvědomila jsem si, že si ho nezaslouží"

V oficiálním manželství jsem tři roky. Nedávno jsem s manželem oslavila výročí seznámení-10 let. Rozhodla jsem se mu dát dárek v hotovosti. S radostí přijal 30 tisíc korun, na oplátku mi nic nedal.

Už jsem ty peníze neviděla, možná jsou na jeho bankovním účtu. Poté, co jsem peníze darovala, a do dnešního dne, nedošlo k žádným drahým nákupům ze strany manžela. Zeptala se ho, jak je utratil, na co mi odpověděl, že koupil doplňky stravy. Jo, myslel jen na své zdraví, ale mi o tom nic neřekl, navíc jsem je v kuchyni neviděla.

Z toho vyplyne následující otázka, co je s nimi spojeno, proč nic nevím a nevidím? Manžel říkal, že na dva by nám ty peníze nestačily, proto vzal vitaminy jen pro sebe. Protože peníze jsou dárek pro něj, nemohl myslet jinak než na sebe. Osobně mě jeho slova nijak nepřesvědčila, začala jsem pochybovat o jejich pravdivosti.

Účtenky manžel kouzelně ztratil, takže jsem si jistá, že žádné doplňky stravy nekupoval. Spíše věřím, že tyto peníze nikam nevložil, a má je jen na bankovním účtu. Myslela jsem, že chce se rozvést, proto peníze ode mě schoval. Jinak, proč přede mnou schovávat peníze?

Zejména proto, že jsme se původně dohodli, že nebudeme tajit své příjmy, ty máme v společném rozpočtu. Z mých myšlenek a domněnek se mi udělalo nevolno. Šla za manželem do práce a chtěla po něm peníze. Jen mi sdílel, že peníze utratil na jídlo. Pak mi řekl, že má v práci problémy, takže mu musím být vděčná, že po mně nechce peníze.

Nezbývalo mi nic jiného, než se uklidnit a prostě se vrátit domů. Pak přišel další nápad – vybrat peníze prostřednictvím tchyně. Tchyně řekla, že o penězích nic neví A co vlastně znamená, že by měl dárek vrátit? To se nestává! Navíc mě obvinila z chamtivosti a řekla mi, ať jdu k doktorovi na kontrolu.

Měsíc po tomto příběhu se manžel rozhodl, že je čas, aby mu "nakreslil" nákladový článek. Potřeboval peníze a já mu je musela půjčit na čtyři měsíce. Přestala jsem mu věřit, znala jsem ho až moc dobře. Max ale řekl, že vyřídí půjčku a my ji zaplatíme spolu. Nechci být vydírána, nejsem právník, ale zákony znám.

V případě rozvodu nebudu platit jeho osobní půjčku. Teď přemýšlím o rozvodu. S tímto mužem můžu zůstat bez kalhot. Jestli mi dokázal skrýt tak velkou částku, dá se od něj čekat všechno. Nevěřím, že ty peníze utratil, určitě je přede mnou schoval.